Oznámení z 26.6.2022 (13. neděle v mezidobí)

Vážení a milí farníci,

sestry a bratři v Kristu,

posílám oznámení na příští týden.

Děkuji za další společná slavení – První svaté přijímání dětí, slavnost sv. Jana Křtitele v Dubí nebo slavnost Nejsv. Srdce Ježíšova v Kročehlavech.

O letních prázdninách a v září upravujeme program bohoslužeb:

→ Během letních prázdnin (červenec, srpen) nebudou slaveny mše sv. v sobotu ráno (první soboty) a v sobotu odpoledne (druhá sobota v měsíci, za nenarozené děti a pro život). Dále nebudou dopolední adorace ve čtvrtek a v pátek v kapli na faře ani ve čtvrtek po večerní mši sv. u P. Marie. Dále od 1.7. (včetně) do 30.9. (včetně) nebudou slaveny mše sv. v pátek v 15.00 hod ve Vrapicích.

Ale můžete se těšit na tyto události:
so 16.7. oslavy Panny Marie Karmelské kostel NPM (čas ještě upřesníme)
st 10.8. sv. Vavřinec mše sv. v zámecké kapli v 18.00 hod
(mše sv. v Kročehlavech nebude slavena)
po 15.8. slavnost Nanebevzetí Panny Marie kostel NPM mše sv. v 18.00 hod

(mše sv. v Kročehlavech nebude slavena)

so 20.8. příprava agapé

ne 21.8. slavnost Nanebevzetí Panny Marie kostel NPM mše sv. v 10.00 hod + agapé

ne 28.8. žehnání dětem do nového školního roku 

po 29.8. památka Stětí sv. Jana Křtitele kostel sv. Jana Křtitele v Dubí mše sv. v 18.00 hod  
čt 1.9. zahájení školního roku mše sv. v (čas upřesníme) hod Nejsv. Srdce Páně Kročehlavy J.Em. kard. D. Duka

so 17.9. farní výlet a pouť k sv. Prokopovi na Sázavu

——

kard. J.-M. Lustiger: Tajemství eucharistie

zde je možné knihu objednat (několik výtisků bude v našich kostelích): https://eshop.cirkev.cz/knihy/mse-svata_10966 

Eucharistická modlitba se také nazývá „kánon“, což je slovo řeckého původu, které znamená „pravidlo“. Je totiž formulována a pevně dána podle pravidel církve. To může někoho překvapit, zvláště dnes. Charakter naší civilizace, vliv médií působí, že prosazujeme spontánnost. Proč by liturgie neměla být podobná představením, kde vládne naprostá improvizace (přinejmenším zdánlivě)? Dohodněme se o smyslu slov „pevně daný“. „Pevně daný“ na jednu stranu znamená „ritualizovaný“. Jak jsme viděli již v předchozí kapitole, když církev slaví eucharistii, vyjadřuje se gesty a slovy Ježíšovy modlitby, předané apoštolskou tradicí. A když slavil s dvanácti apoštoly Poslední večeři, řídil se Ježíš židovským velikonočním rituálem, který byl rovněž pečlivě a přesně kodifikován. Proto také v eucharistické modlitbě není místo pro improvizaci. Apoštolská tradice Hippolyta Římského stanovila takové znění modlitby, jež bylo všeobecně pokládáno za zaručeně ortodoxní a není tam nic, co by se blížilo výrazu zcela subjektivní fantazie nebo spontánní tvořivosti.
Eucharistie je stále živou svátostí lásky Krista. Právě toto nám důrazně připomíná – a dbejme, abychom na to nikdy nezapomněli – Nejsvětější svátost přechovávaná a uctívaná ve svatostáncích našich kostelů a kaplí. „Svatá záloha“, říkávali jsme kdysi. Záloha pro čekání na příští eucharistii, aby věřící, kteří se nemohli účastnit slavení mše svaté, mohli být nakrmeni Tělem Kristovým, které jim bude přineseno. Avšak právě tak, ba mnohem víc než zálohou je vyjádřením svátostné Kristovy přítomnosti uprostřed jeho církve. Církev, mystické tělo Kristovo, neuctívá sebe samu, nýbrž uctívá Krista skutečně přítomného v jeho Těle a jeho Krvi, jež církev přijímá ve svátosti eucharistie. Ta je jejím životem.

—–

Benedikt XVI. Sacramentum caritatis

kompletní text exhortace naleznete zde: http://www.farnostsusice.cz/doc/sacramentum-caritatis.pdf 

EUCHARISTIE – TAJEMSTVÍ, KTERÉ JE TŘEBA NABÍDNOUT SVĚTU Eucharistie, chléb dávaný za život světa  

88. (…) Zároveň nás Ježíš činí v eucharistii svědky Božího soucitu s každým bratrem a každou sestrou. Tak se kolem eucharistického
tajemství rodí služba lásky k bližnímu, kterého „nejprve nemám nijak rád nebo kterého ani neznám a miluji ho v
Bohu a s Bohem. To je možné pouze na základě vnitřního setkání s Bohem, které se stalo společenstvím vůle a
zasahuje také city. Pak se naučím nedívat se na druhé pouze svýma očima a svými city, nýbrž z hlediska Ježíše
Krista.“ (…) 

Pokrm pravdy a bída člověka 

90. (…) Pokrm pravdy (=Eucharistie) nás pobádá pranýřovat poměry nedůstojné člověka, v nichž se umírá kvůli nedostatku potravin, jenž

je způsoben nespravedlností a vykořisťováním, a dává nám novou sílu a novou odvahu neustále pracovat na
budování civilizace lásky. Křesťané se už od počátku starali o to, aby se navzájem dělili o svá dobra (srov. Sk 4,32) a
aby pomáhali chudým (srov. Řím 15, 26). Almužna, která se sbírá na liturgických shromážděních to živě připomíná,
ale je to i velmi aktuální potřeba. Církevní dobročinné instituce, zvláště Charita na různých úrovních konají cennou
službu, aby pomáhaly lidem v nouzi, zvláště těm nejchudším. Tím, že se dávají inspirovat eucharistií, svátostí lásky,
stávají se jejím konkrétním výrazem a zasluhují proto veškerou chválu a povzbuzení pro solidární nasazení ve světě.

ZÁVĚR
94. Drazí bratři a sestry, eucharistie je počátkem každé formy svatosti a každý z nás je povolán k plnosti života v
Duchu svatém. Kolik svatých učinilo svůj život autentickým díky své eucharistické zbožnosti! Od sv. Ignáce z
Antiochie po sv. Augustina, od sv. Antonína opata po sv. Benedikta, od sv. Františka z Assisi po sv. Tomáše
Akvinského, od sv. Kláry z Assisi po sv. Kateřinu Sienskou, od sv. Pascala Baylona po sv. Petra Juliána Eymarda, od sv.
Alfonse M. de Liguori po sv. Charles de Foucaulda, od sv. Jana Maria Vianneye po sv. Terezii z Lisieux od sv. Pia z
Pietralciny po sv. Terezii z Kalkaty, od bl. Piergiorgio Frassatiho po bl. Ivana Mertze, abych uvedl aspoň některá z
tak velkého množství jmen, svatost našla vždycky své ohnisko ve svátosti eucharistie.
Proto je nutné, aby se v církvi skutečně věřilo v toto tajemství, aby se zbožně slavilo a intenzivně žilo. Dar, který
Ježíš dělá ze sebe ve svátosti památky svého utrpení, nám potvrzuje, že zdar našeho života spočívá v účasti a
trinitárním životě, která je nám v Něm definitivně a účinně nabídnuta. Slavení i adorace eucharistie umožňují, že
se přiblížíme Boží lásce a osobně s ní souhlasíme až ke spojení s milovaným Pánem.

——

Požehnané s pokojné dny!

P. Martin